Je mi líto HLAVNĚ ZDRAVÝCH LIDÍ

Je mi velmi líto....

všech těch mrtvých lidí

všech těch nemocných lidí

ale opravdu o hodně víc je mi líto

všech těch zdravých lidí

a všech těch zdravých dětí.

Já sama jsem zdravá, stejně tak všichni v mé rodině. Moje děti potřebují mít aktivní život, potřebují žít. Tak jsme šli na hřiště. Máme nový fotbalový míč a kopali jsme si. Bylo to fajn do chvíle, než nás vyhnali, protože hřiště jsou prý uzavřená.

"Kam si můžeme jít zakopat nebo si jít hrát?" Byla naše otázka. "No, nikam!, všechna hřiště jsou zavřená, jsou obce! a podle nařízení vlády.....?!"

Rozumím, že některá opatření jsou důležitá. Otázkou je, zda-li nezpůsobí mnohem více škody, než užitku. Bez pohybu a pobytu venku, běžného společenského života, budeme všichni nemocní. Rostou počty psychicky nemocných lidí i dětí, které mají deprese a nemohou spát nebo je bolí hlava a prostě nemají náladu, jsou znuděné, protivné a demotivované.

Máme selský rozum, žijeme to a vidíme to, že je to špatně!

Všem je jasné, že napravit škody, které způsobí tato dlouhodobá opatření budou mít nedozírné následky. Naše děti budou mít mezery ve vzdělávání, budou mít problém se zapojením do kolektivu, chybí disciplína i režim. Děti jsou celý den v pyžamu, protože proč by se převlékaly, že? Od rána do večera sedí u počítače nebo u televize, kdo by se z toho nezbláznil? Jediné co řeší je, jakou hru na telefonu, tabletu nebo plejáku si zahrají. Komunikují už jen on-line, často ve zkratkách, odsekávají si a vzájemně nejsou schopny spolu vůbec hezky mluvit. Vytrácí se nám něco hezkého, dětského a my doma sedíme a hledíme, protože si nikdo z nás dospěláků s tím nevíme rady....

Jsem zdravá. Stejně jako tisíce dalších lidí. A já teď přemýšlím, jak zajistit pro sebe i naši rodinu příjemné společné zážitky....Protože žít se musí!

Kolo, in-line brusle, procházky, víc mne toho nenapadá. Pokud by někdo z vás měl tip, prosím pošlete :-)

A do doby, než to vyřešíme, objímejte se a milujte, to je teď to jediné, co opravdu můžeme!