Odvaha

V neděli jsem byla na kurzu malování špachtlí. Celý den jsem tvořila, hrála si s barvami a učila se novou techniku.

Pro mne naprosto osvobozující pocit. Malování hladí mou duši, je krásné vidět, jak se mi pod rukama tvoří něco hezkého. Něco, kam mohu promítnout své pocity, nálady a chutě. Malování je pro mne velkým relaxem.

A čím víc mě baví učit se něco nového. Poznávat, zkoušet, někdy z toho být rozmrzelá a někdy naprosto šťastná.

Mít v ruce nástroj, kterým přenášíte barvu a čekáte, co to vlastně udělá. Jak říkala paní lektorka: „někdy je to náhoda nebo štěstí, co se vlastně na plátně ukáže. Nechte se vést, uvolněte se a užívejte si to“.

Musím vždy překonat prvotní strach. Na bílé plátno dát první otisk špachtlí. Nevratný krok. Něco se dá spravit, ale něco opravdu ne. A tak se vždy musím zhluboka nadechnout, uvolnit ruku a věřit si. Možná je to dětinské, ale v tu chvíli je to pro mne prokázání velké odvahy. Každý další dotek plátna mi ale dodává sílu a jistotu. Nejde jen o to, to nezkazit. Jde o to, zkusit věrně na plátno přenést to, jak to cítím. Jak to vidím a vnímám.

V neděli jsem byla opravdu šťastná. Sama za sebe jsem na sebe byla pyšná. Opět jsem to dokázala. Překonat sama sebe, něco jen pro sebe udělat a cítit se prostě báječně.

Když jsem zveřejnila na Facebooku svůj obrázek, hodně lidí mi napsalo, že se mi to povedlo a moc se jim to líbí. Jeden kamarád se mě zeptal, kdy je vlastně obrázek hotový. Hotový je až tehdy, když to tak vidím a cítím. Někdy se na něj musím dívat dlouho, několik dnů, měsíců, a až mám pocit, že nechci víc, dám tam svoje TP a natřu finálním lakem. Je to taková tečka na závěr.

Můj syn Honzík je můj největší kritik. Z barev, které používám vždy cítit, jak mi je. Je to zvláštní, ale už v 9 letech je velmi empatický a citlivý. Tentokrát když přišel domů a uviděl obrázek, dlouho se na něj díval, pak se mi podíval do očí a vřele mne objal. Řekl mi „mami, je to krásný, vidím tam podzim a řeku, krásný barvy, a i ta lampa se ti povedla!“.

Takže přátelé, dopřejte občas pohlazení na duši. Vím, že každý pro tento pocit potřebuje něco jiného, ale nezapomínejte na sebe. A buďte odvážní!