Taťána
Síla ženy ve 21. století
Byla jsem pozvána jako inspirující žena a podnikatelka. Ano, mám už velký kus cesty za sebou. Ale mohu říci, že být v nabitém sále s ostatními dámami, které také podnikají a mají chuť změnit svět k lepšímu je prostě úžasný pocit. Tak nabíjející a pozitivní. Tolik energie, rozzářených očí a úsměvů, panečku! Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek připravila vskutku úžasné odpoledne. Téma Síla ženy ve 21. století uvedla paní Alena Huberová. No to byla pecka! Její vystoupení bylo emotivní, osobní až intimní. To, že ženy občas nosí kalhoty, jsou tvrdé a nekompromisní, musí víc tvrdě pracovat než muži, aby dokázali svému okolí, že jsou stejně dobré…. To jsme všechny zažily, víme, že to tak prostě je. Stále obhajujeme svou pozici ženy v řídících pozicích. Nemůžeme polevit, každá chyba se nám počítá násobně, než když ji udělá muž. Stále se učíme, rozvíjíme, držíme tempo, a když to okořeníme i naší ženskou energií, je to prostě super! Jsem přesvědčená, že ženy umí být skvělými leadery. Máme v sobě silně zastoupené instinkty, empatii a něhu. I já sama jsem kdysi byla vlastně víc muž než žena. Dřela jsem jako kůň. Pracovala jsem 6 dnů v týdnu a spala 4 hodiny, cestovala a létala po celém světě, stále připravená na značkách k výkonu. Nikdy jsem neřekla „NE“, nikdy jsem nebyla unavená, vše jsem vždy ochotně udělala. Bylo na mne spolehnutí, prostě jsem zvládla vše, a když jsem nevěděla, naučila jsem se to. Pamatuji si hodně takových situací. Můj šéf nebral ohledy, byl nekompromisní a já si vše musela tvrdě odpracovat a zasloužit. Na druhou stranu pro mne to byl ten nejlepší základní kámen mého podnikání. Uvědomila jsem si svůj potenciál, začala srovnávat a věděla jsem, že na to prostě mám.
Dnes už vím, že jsem žena. Že není potřeba mít na vše odpověď a když něco cítím, tak to řeknu nebo udělám. Už se nesnažím být dokonalým podnikatelem, ale snažím se být sama sebou, skvělou ženou. Ale trvalo mi to. Opravdu dlouho, hodně dlouho! Teprve po rozvodu jsem si to uvědomila. Kalhoty a košile jsem poskládala do úložného boxu, koupila si šaty a sukně. V TLC jsem řekla, že se snažím být dokonalou šéfovou, ale někdy prostě nevím a víte co? Nikdo nic takového ode mne vlastně nikdy neočekával, bylo to jen ve mně. V mé hlavě. Takže teď občas řeknu, že nevím, musím nad tím popřemýšlet nebo se zeptat na názor jiných lidí. Nebo že potřebuji obejmout. Užívám si své ženskosti. Mých dlouhých vlasů, mého volného času a sebe sama.
A překvapivě: Podnikání vzkvétá. Jsem šťastná žena, šťastná maminka a i šťastná šéfová. A všichni kolem mne to cítí. Je nám všem moc fajn.